Pohyb litosférických desek
Stránky: | Soutěž MM2018 |
Kurz: | Ukázkový kurz - Litosférické desky |
Kniha: | Pohyb litosférických desek |
Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
Datum: | Sobota, 23. listopad 2024, 09.12 |
1. Pohyb litosferických desek
Litosférické desky (taky tektonické) jsou součástí litosféry
naší planety a jsou považovány za endogenní jev, neboť energii pro svůj
pohyb berou v zemském jádře. Tento pohyb byl v minulosti jednoznačně
dokázán německým vědcem Alfredem Wegenerem, který sestavil svou teorii kontinentálního driftu.
Desky se pohybují většinou velmi pomalu, v řádu centimetrů ročně. V
určitých případech se však mohou posunout velmi rychle, potom však
mluvíme o zemětřesení.
2. Typy pohybů
Podél sebe
- desky se pohybují horizontálně podél zlomové linie a vytvářejí transformní rozhraní. Příkladem může být zlom v San Andreas (Kalifornie).
Proti sobě (konvergentní)
- desky se pohybují proti sobě a vytvářejí konvergentní rozhraní. Při tomto pohybu se buď jedna deska podsouvá pod druhou - většinou případ oceánské desky, která se podsouvá pod kontinentální desku (subdukce), vzniká subdukční zóna, ale může se i nadsouvat (obdukce) -, nebo se desky se zapříčí (orogeneze). Při zapříčení desek probíhají horotvorné procesy (Himaláje - střet euroasijské desky s indickou deskou).
Od sebe (divergentní)
- desky se od sebe vzdalují a vytvářejí divergentní rozhraní. Toto se nachází například na středooceánských hřbetech (středoatlantický hřbet), či v aktivních zónách riftingu - Velké riftové údolí (Afrika).
-
Zlom San Andreas
-
Velké riftové údolí (Afrika)
3. Vyvolané jevy
- pohyby litosférických desek mohou vyvolat další jevy, jako například zemětřesení, sopečnou činnost, či horotvorné procesy. Zároveň se díky nim mění klima na jednotlivých kontinentech, neboť se posouvají přes různé podnebné pásy.